
Červené víno získává barvu i část tříslovin při kvašení se slupkami. Vinař jejich uvolňování řídí teplotou, časem a mícháním rmutu. Lisování a zrání pak rozhodnou o další podobě vína.
PřečístJak se dělá červené, bílé, oranžové, rosé nebo pét-nat? Projděte celý postup od hroznů k lahvi a zjistěte, co jednotlivé volby mění ve víně. Další hesla podrobněji vysvětlí kvašení, maceraci, zrání i vznik sektu.

Červené víno získává barvu i část tříslovin při kvašení se slupkami. Vinař jejich uvolňování řídí teplotou, časem a mícháním rmutu. Lisování a zrání pak rozhodnou o další podobě vína.
Přečíst
U bílého vína se hrozny obvykle lisují před kvašením. O vůni a chuti pak rozhoduje práce s moštem, kvasinkami, kyslíkem a kaly. Stejná cesta může vést ke svěžímu vínu i k plnému bílému ze sudu.
Přečíst
Oranžové víno vzniká kvašením bílých hroznů se slupkami. Získává z nich barvu a třísloviny, které mohou vysušovat ústa podobně jako u červeného. Vyrobit se dá v hliněné nádobě, sudu i nerezovém tanku.
Přečíst
Rosé získává růžovou barvu krátkým kontaktem šťávy se slupkami modrých hroznů. Vzniká přímým lisováním, krátkou macerací i odpouštěním moštu metodou saignée. O sladkosti rozhoduje jiný krok než o odstínu.
Přečíst
Pét-nat se lahvuje ještě před dokončením prvního kvašení. Kvasinky v uzavřené lahvi spotřebují další cukr a vznikající oxid uhličitý vytvoří bubliny. Sediment může zůstat uvnitř, nebo ho vinař odstraní.
Přečíst
Klon spojuje potomstvo jediného vybraného keře. V rámci jedné odrůdy tak vznikají linie s rozdílným zráním, výnosem, stavbou hroznu i zdravotním stavem.
Přečíst
Část hroznů se odstřihne ještě před sklizní. Rozhoduje důvod, termín a stav keřů; menší výnos sám o sobě lepší víno nezaručí.
Přečíst
Sběrači mohou vybírat jednotlivé hrozny a dopravit je do sklepa celé. O výsledku rozhoduje také rychlost, nádoby, třídění a další zpracování.
Přečíst
Kvasinky mění cukr na alkohol a vytvářejí část vinných vůní. Vinař může nechat kvašení začít spontánně, použít zákvas nebo přidat vybranou kulturu. Průběh ovlivňuje také pořadím kultur, teplotou a výživou.
Přečíst
Cukr může vínu dodat sladkost a plnější pocit v ústech. Vinař ho ponechává podle zamýšleného stylu; výsledný vjem ovlivňují také kyseliny. Stejnou volbu najdete u moravských vín, německých ryzlinků i francouzského Vouvray.
Přečíst
Kontakt se slupkami určuje velkou část barvy a třísloviny červeného, odstín rosé a u bílého může zvýraznit vůni i texturu. Rozhoduje okamžik lisování.
Přečíst
Celé hrozny kvasí i s třapinami, které mohou vínu přidat kořenité a bylinné vůně i třísloviny. Vinař volí jejich podíl a při maceraci hlídá, aby nepřevládla zelená chuť a drsná svíravost.
Přečíst
V neporušených bobulích obklopených oxidem uhličitým začnou vlastní enzymy hroznu měnit cukr a kyselinu jablečnou. Kvasinky později práci dokončí. Postup může dát výrazně ovocné červené s mírnější tříslovinou.
Přečíst
Bakterie přemění kyselinu jablečnou na mléčnou. Víno se tím obvykle zakulatí a vinař získá větší jistotu, že se stejná proměna nerozběhne později v lahvi.
Přečíst
Oxid siřičitý chrání mošt a víno před částí mikrobiálního růstu a následky oxidace. O účinku rozhoduje volný podíl, pH a chvíle, kdy ho vinař použije.
Přečíst
Otlučené jablko a ztráta ovocnosti mohou ukazovat na oxidaci, pach vajec či cibule na reduktivní sirné látky. Jak tyto projevy vznikají, kdy vinař pracuje s kyslíkem a co může změnit vzduch ve sklenici.
Přečíst
Nerez nepřidává chuť dřeva a dovoluje dobře řídit teplotu. Výsledný styl dál určuje kyslík, kvašení, práce s kaly i všechno, co se stalo před naplněním tanku.
Přečíst
Po kvašení zůstávají v nádobě hlavně kvasinky a drobné části hroznů. Ležení na jemných kalech nechává víno v kontaktu s usazeninou; bâtonnage ji znovu promíchává.
Přečíst
Sud propouští malé množství kyslíku a může vínu předat látky ze dřeva. Sílu jeho vlivu určuje objem, stáří, původ dřeva, vypálení i délka zrání.
Přečíst
Při scelování vinař spojuje vína z různých odrůd, poloh, sudů nebo ročníků. Poměr hledá ochutnáváním malých vzorků. Výsledné cuvée tak může vzniknout i z jediné odrůdy.
Přečíst
Čiření pomáhá odstranit třeba nestabilní bílkoviny, filtr zachytí částice a vhodná membrána i kvasinky. Stabilizace omezuje pozdější zákal nebo tvorbu vinného kamene. Část této práce začíná už u moštu.
Přečíst
Víno pro tradiční metodu začíná jako suché tiché víno. Jeho kyselina, alkohol a složení cuvée připravují základ pro druhotné kvašení v lahvi a pozdější zrání na kalech.
Přečíst
Při tradiční metodě vznikají bubliny druhotným kvašením v lahvi. Víno v ní pak zraje na kalech a sediment se před uzavřením odstraní degoržováním.
Přečíst
Uzávěr chrání víno a ovlivňuje množství kyslíku, které se k němu během skladování dostane. Korek, šroub, sklo i korunka nabízejí různé způsoby těsnění; o výsledku rozhoduje konkrétní výrobek i lahvování.
Přečíst
Po nalahvování se dál mění vůně, barva i pocit v ústech. Tempo určují složení vína, kyslík při plnění, propustnost uzávěru a teplota skladování.
Přečíst