
Vinař používá oxid siřičitý od zpracování hroznů až po lahvování. V různých chvílích jím chrání mošt a víno před nežádoucími mikroorganismy a následky oxidace. Účinek sleduje prostřednictvím celkového, volného a molekulárního SO₂.
Co oxid siřičitý ve víně dělá
Oxid siřičitý omezuje růst řady nežádoucích kvasinek a bakterií. Současně reaguje s látkami vznikajícími při oxidaci, například s peroxidem vodíku a chinony, a váže acetaldehyd. Tím pomáhá chránit barvu, vůni a chuť vína.
Samotný kyslík může ve víně dál spouštět oxidační reakce. SO₂ zachytává část jejich reaktivních produktů, takže jeho účinek souvisí také s množstvím kyslíku při přečerpávání a lahvování, teplotou, kovovými ionty a složením konkrétního vína.
Celkový, volný a molekulární podíl
Po přidání zůstane část SO₂ volná a část se naváže například na acetaldehyd, cukry a další karbonylové sloučeniny. Součet volného a vázaného podílu tvoří celkový SO₂. Pro aktuální ochranu vína je podstatná především volná část.
Ve volném podílu existuje několik chemických forem. Nejsilnější antimikrobiální účinek má molekulární SO₂ a jeho zastoupení určuje hlavně pH. Při vyšším pH připadá na stejnou hodnotu volného SO₂ menší molekulární část. Dvě vína mohou mít shodnou hodnotu volné síry a přesto být chráněna rozdílně.
Kdy vinař síří
SO₂ lze použít už při zpracování hroznů, aby zpomalil oxidační enzymy a omezil nežádoucí mikroorganismy v moštu. Další častý okamžik přichází po alkoholovém nebo malolaktickém kvašení, kdy má víno zůstat mikrobiálně stabilní. Před lahvováním vinař zohledňuje také rozpuštěný kyslík, způsob plnění, uzávěr a zamýšlenou dobu zrání.
Každá dávka se může částečně navázat. Stav hroznů, množství acetaldehydu a čistota vína proto ovlivňují, kolik přidaného SO₂ zůstane ve volné formě. Vinař po přídavku měří výslednou volnou hodnotu a podle pH posuzuje, jak silnou ochranu víno skutečně získalo.
SO₂ vzniká také při kvašení
Kvasinky mohou během alkoholového kvašení vytvořit vlastní oxid siřičitý. Označení bez přidaných siřičitanů proto popisuje postup vinaře, zatímco laboratorní rozbor může i v takovém víně určité množství siřičitanů naměřit.
Při práci bez přídavku přebírají větší díl ochrany zdravé hrozny, hygiena, teplota, omezení přístupu kyslíku a kontrola mikroorganismů. Některá vinařství zapojují bioprotekci nebo filtraci. O kvalitě výsledku rozhoduje, jak přesně celý tento řetězec zvládnou.
Co říká etiketa
Evropská pravidla vyžadují označit oxid siřičitý a siřičitany při koncentraci vyšší než 10 mg/l vyjádřené jako celkový SO₂. Etiketa tím upozorňuje na přítomnost alergenu. Přesnou hodnotu, poměr volného a vázaného podílu ani okamžik použití uvádět nemusí.