Jak se vyrábí červené víno

Červené víno získává barvu i část tříslovin při kvašení se slupkami. Vinař jejich uvolňování řídí teplotou, časem a mícháním rmutu. Lisování a zrání pak rozhodnou o další podobě vína.

Pracovník zvedá přepravku plnou modrých hroznů při sklizni
Foto: Andrea Cairone / Unsplash; ořez pro web. Zdroj · Licence

Rozmáčkněte bobuli Rulandského modrého a pod tmavou slupkou najdete světlou šťávu. U většiny modrých odrůd získává víno červenou barvu právě ze slupek. Při výrobě se proto šťáva nechává kvasit společně s nimi a lisování přichází až později.

Základní cesta vede od modrých hroznů přes kvašení se slupkami k lisování, zrání a lahvování. Někdy vinař lisuje ještě před dokvašením, jindy nechá víno na slupkách i po něm. Délkou kontaktu a zacházením s hrozny ovlivňuje, zda vznikne lehčí červené, nebo víno s výraznější tříslovinou.

1. Příprava hroznů

Po sklizni se vytřídí poškozené hrozny a nežádoucí příměsi. Bobule se často oddělí od třapin a jemně naruší. Šťávě se slupkami a semeny pohromadě se říká rmut.

Odstopkování a rozmáčknutí jsou dvě různé věci. Bobule mohou zůstat celé i po oddělení třapin. Vinař také může část úrody vložit do nádoby jako celé hrozny, které vínu přidají další třísloviny a mohou změnit vůni.

2. Kvašení a macerace

Kvasinky mění cukr na alkohol a oxid uhličitý. Současně se ze slupek a semen uvolňují barviva, třísloviny a další látky. Jejich přechod do kapaliny během máčení pevných částí hroznů se označuje jako macerace.

Při kvašení vzniká teplo. Vinař proto měří teplotu a podle potřeby nádobu chladí. Teplota ovlivňuje jak práci kvasinek, tak uvolňování látek z hroznů a zachování vůní.

3. Práce s vrstvou slupek

Oxid uhličitý vynáší slupky na hladinu, kde vytvoří matolinový klobouk. Aby zůstaly v kontaktu s vínem, vinař je ponořuje nebo přes ně přečerpává víno ze spodní části nádoby. Ponořování se označuje jako pigeage, přečerpávání jako remontáž.

Tím zároveň vyrovnává teplotu v nádobě a ovlivňuje množství uvolněných tříslovin. Ty poznáte jako vysušování a stahování úst. Je to jiný pocit než kyselost, která podporuje slinění.

4. Kdy oddělit slupky

Barviva a třísloviny se neuvolňují stejným tempem a během macerace také dál reagují. Delší pobyt na slupkách proto neznamená jen stále tmavší víno. Vinař průběžně ochutnává a hledá chvíli, kdy má víno zamýšlenou barvu a svíravost.

U lehčích červených může přijít lisování brzy, u jiných vín až po delší maceraci. S dobou máčení se mění také podíl látek ze slupek a semen.

5. Samotok a lisované víno

Nejprve se může vypustit víno, které odtéká z nádoby bez lisovacího tlaku. Říká se mu samotok. Další víno zůstává ve slupkách a semenech a získá se teprve lisováním.

Lisované podíly se mohou lišit barvou i svíravostí. Vinař je proto může ponechat odděleně a později při scelování rozhodnout, kolik jich přidá do výsledného vína.

6. Zrání a příprava do lahve

U většiny červených proběhne také jablečno-mléčné kvašení. Bakterie při něm přeměňují kyselinu jablečnou na mléčnou a kyselý dojem se obvykle zmírní. Může začít už během alkoholového kvašení nebo až po něm.

Víno dál zraje třeba v nerezu nebo dřevěném sudu. Sud ovlivňuje kontakt s kyslíkem a podle velikosti, stáří i vypálení může přidat vůně dřeva. Před lahvováním vinař víno případně scelí, zkontroluje jeho stabilitu a rozhodne o čiření či filtraci.