Oxidace a redukce ve víně

Otlučené jablko a ztráta ovocnosti mohou ukazovat na oxidaci, pach vajec či cibule na reduktivní sirné látky. Jak tyto projevy vznikají, kdy vinař pracuje s kyslíkem a co může změnit vzduch ve sklenici.

Skleněná pipeta s vínem v otvoru otevřeného dřevěného sudu
Foto: Olivier Lemoine / Photo-Terroir.fr / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0; ořez pro web. Zdroj · Licence

Jedno víno připomíná otlučené jablko a ztrácí čerstvou ovocnou vůni. Z druhého vystupují vejce, cibule nebo guma. V prvním případě může jít o oxidaci, ve druhém o projev běžně označovaný jako redukce. Rozdíl poznáme nejčastěji nosem, jeho příčiny ale sahají od zpracování hroznů až po skladování lahve.

V chemii jsou oxidace a redukce spojené děje: při oxidaci látka odevzdává elektrony, při redukci je přijímá. Při popisu vína používáme tato slova volněji. Mluvíme o následcích kontaktu s kyslíkem, způsobu výroby nebo o určitých sirných vůních. Právě tyto významy je užitečné rozlišovat.

Oxidace mění ovoce, vůni i barvu

Kyslík se do moštu a vína dostává při lisování, přečerpávání, zrání i lahvování. Spouští reakce, při kterých se mění barviva a aromatické látky. Bílé víno může tmavnout, svěží ovoce ustupovat a objevit se mohou tóny otlučených jablek, ořechů nebo sena. Při nežádoucí oxidaci víno často ztrácí svěžest a chuť působí ploše.

Vinař proto může kontakt se vzduchem omezovat plnými nádobami, šetrným přečerpáváním a ochranným plynem. Pomáhá také oxid siřičitý, který reaguje s některými produkty oxidace. Jeho ochranný účinek se postupně spotřebovává.

Kyslík má ve sklepě i záměrné využití. U červených vín pomáhá řízený přísun změnám barviv a tříslovin. U oxidativních stylů, například některých sherry, patří ořechové či jablečné tóny k zamýšlenému výsledku. Stejná vůně, která ruší v mladém ovocném bílém, tak může být u jiného vína součástí jeho stylu.

Reduktivní vůně pocházejí ze sirných látek

Pach zkažených vajec bývá spojený se sirovodíkem. Některé další sirné sloučeniny připomínají cibuli, zelí nebo gumu. Vznikat mohou už při kvašení: záleží na kvasinkách, jejich výživě, teplotě i látkách přinesených z hroznů. Další změny pokračují během zrání a v lahvi.

Když se takový pach objeví, nestačí ho vysvětlit tím, že víno mělo málo vzduchu. Různé sirné látky vznikají různými cestami a také jinak reagují na další zacházení. Některé se mohou po čase znovu uvolnit z vázaných forem, takže se nepříjemná vůně vrátí až po lahvování.

Samotná přítomnost síry ve sloučenině přitom není problém. Jiné sirné látky se podílejí na oblíbených ovocných vůních Sauvignonu. Vůně zkažených vajec se také nemá zaměňovat s oxidem siřičitým používaným k ochraně vína.

Reduktivní výroba chrání před kyslíkem

Když vinař mluví o reduktivní výrobě, obvykle tím myslí postup, při kterém omezuje přístup kyslíku a snaží se zachovat čerstvé ovoce a odrůdové aroma. Hotové víno může vonět čistě a ovocně. Označení způsobu výroby tedy samo neznamená, že má víno páchnout po vejcích nebo cibuli.

Co může změnit vzduch ve sklenici

U některých reduktivních projevů pomůže zakroužení nebo krátký pobyt v karafě. U jiných pach přetrvá; provzdušnění navíc může sirné látky přeměnit a současně oslabovat ovocné vůně. Dlouhé čekání proto nemusí vínu prospět.

Odlijte malý vzorek do druhé sklenice, zakružte a po chvíli oba vzorky porovnejte. Snadno tak zjistíte, zda vůně slábne a víno vám chutná lépe. Změny způsobené už proběhlou nežádoucí oxidací karafa nevrátí.