
Než vzniknou bubliny, vinař připraví suché tiché víno. To je základní víno, anglicky base wine. U tradiční metody z něj šumivé víno vznikne druhotným kvašením v lahvi. Tak se vyrábějí některé české sekty, španělská Cava, francouzské Crémanty, italská Franciacorta i Champagne.
Při ochutnávání základu vinař posuzuje kyselinu, alkohol a chuť s ohledem na to, co přijde dál: nové kvašení, zrání na kalech a případná úprava sladkosti. Výběr hroznů i práce ve sklepě se proto řídí zamýšleným šumivým vínem.
Kyselina a alkohol se plánují už ve vinici
Pro tradiční metodu se často hledá základ s výraznější kyselinou a nižším alkoholem. Kyselina podpoří svěží dojem hotového vína. Druhotné kvašení k původnímu alkoholu další přidá, takže vinař s jeho přírůstkem počítá předem.
Termín sklizně proto vychází ze zamýšleného sektu. Vinař sleduje cukr a kyseliny a může pro sekt zvolit jiný termín než pro plné tiché víno stejné odrůdy. Přesné parametry základu se mezi regiony a styly liší.
Lis připraví materiál pro první kvašení
U světlého základu se omezuje kontakt šťávy se slupkami. Tak lze získat bílé víno také z modrých odrůd, například Rulandského modrého. Barvu a část struktury by mu dodal delší kontakt se slupkami.
Mošty z různých odrůd nebo vinic se mohou zpracovávat samostatně. Vinař tak později může ochutnat jednotlivá vína a rozhodnout, která použije do výsledného cuvée.
První kvašení vytvoří tiché víno
Kvasinky spotřebují cukr z moštu a vytvoří alkohol. V této fázi se připravuje suché tiché víno pro další práci. Základ může kvasit v nerezu, ale také v dřevěných sudech.
Se dřevem se pracuje i u nás. Vinařství Cibulka například uvádí u sektu Ryzlink vlašský 2021 zrání základního vína v nových barikových sudech. Takový údaj popisuje práci se základem ještě před vznikem bublin; vztahuje se ke konkrétnímu vínu a ročníku.
Další volbou může být malolaktická konverze. Přeměna kyseliny jablečné na mléčnou zmírňuje kyselý dojem. Vinař ji podle zamýšleného stylu může nechat proběhnout, použít jen u části vín, nebo jí zabránit.
Z jednotlivých vín vznikne cuvée
Základ může pocházet z jediné vinice a odrůdy. Vinař ho také může sestavit z více samostatně vyrobených vín: různých odrůd, míst, nádob či ročníků. Při scelování hledá jejich vhodný poměr pro chuť budoucího sektu.
Do směsi mohou vstoupit také rezervní vína z předchozích sklizní. S jejich pomocí může výrobce udržovat podobný styl napříč roky. Použití jednotlivých odrůd a ročníků se řídí pravidly příslušného označení původu. Ročník na etiketě popisuje původ hroznů; počet měsíců na kalech popisuje jinou část výroby.
Bubliny a sladkost přijdou v dalších krocích
Při tiráži se k základu přidává odměřený cukr a kvasinky. Víno se naplní do tlakové lahve a uzavře, obvykle korunkovým uzávěrem. Druhotné kvašení vytvoří další alkohol a oxid uhličitý, který se udrží ve víně a vytvoří bubliny. Následuje zrání na kalech a jejich odstranění.
Tirážní cukr slouží k novému kvašení. Konečnou sladkost může později upravit dozáž po odkalení; jde o samostatný krok. Když vybíráte sekt, čtěte proto vedle brut či demi-sec také údaje o základním víně, složení cuvée a zrání. Každý popisuje jinou část jeho výroby.
Při scelování cuvée může vinař kombinovat jednotlivé partie podle jejich kyselosti, struktury a očekávaného dalšího vývoje.