Tradiční metoda výroby šumivých vín

Při tradiční metodě vznikají bubliny druhotným kvašením v lahvi. Víno v ní pak zraje na kalech a sediment se před uzavřením odstraní degoržováním.

Lahve šumivého vína v remuážních stojanech v klenutém sklepě
Foto: Sue Winston / Unsplash; ořez pro web. Zdroj · Licence

Bubliny vznikají v lahvi, ze které se víno později nalévá. Vinař do hotového tichého vína přidá kvasinky a přesně odměřený cukr, lahev uzavře a nechá proběhnout druhotné kvašení. Uzavřená lahev udrží vznikající oxid uhličitý, který se rozpustí ve víně a vytvoří tlak.

Tiráž spustí druhotné kvašení

Základem je cuvée tichých vín. Při tiráži se k němu přidává tirážní likér s cukrem a kvasničná kultura; součástí mohou být také živiny a prostředek, který později pomůže shromáždit sediment. Víno se naplní do tlakové lahve a obvykle uzavře korunkovým uzávěrem.

Kvasinky spotřebují přidaný cukr a vytvoří další alkohol a oxid uhličitý. V uzavřené lahvi se plyn rozpouští ve víně a tlak stoupá přibližně k šesti atmosférám. Po dokvašení zůstávají ve víně vyčerpané kvasinky a další sediment, se kterým se dále pracuje.

Čas na kalech mění víno

Po skončení kvašení leží lahev vodorovně a víno zůstává v kontaktu s kaly. Kvasničné buňky postupně odumírají a rozkládají se. Při autolýze se z nich uvolňují mannoproteiny, peptidy, aminokyseliny, lipidy a další látky, které mohou ovlivnit texturu, stabilitu pěny i vůni.

Vliv zrání na kalech vychází ze základního vína, kvasničného kmene, teploty sklepa, práce s kyslíkem a délky kontaktu. S delším časem pokračuje autolýza i pomalé chemické změny. Jejich konkrétní projev sahá od změny textury a pěny po rozvoj vůní připomínajících pečivo, ořechy či toast.

Remuáž přesune sediment k hrdlu

Kaly je potřeba dostat z celé stěny lahve do jejího hrdla. Při remuáži se lahev postupně natáčí a zvedá dnem vzhůru. Ručně se to dělá v dřevěných stojanech zvaných pupitry, větší provozy používají otočné palety.

Úkolem remuáže je shromáždit sediment tak, aby šel čistě odstranit. Bílá značka na dně lahve nebo přesně nastavený program stroje pomáhají sledovat každý další pohyb.

Degoržování uzavře práci s kaly

Hrdlo obrácené lahve se běžně ochladí tak, aby sediment zmrzl do pevné zátky. Po otevření korunkového uzávěru ji tlak vystřelí ven. Vinař doplní chybějící objem expedičním likérem a lahev uzavře korkem s košíčkem.

Expediční likér může upravit konečný obsah cukru. Vína označená brut nature nebo zero dosage se po druhotném kvašení uzavírají bez přídavku cukru. Degoržováním končí kontakt s kaly a začíná vývoj po odkalení. Do lahve se při operaci dostane malé množství kyslíku, proto záleží také na přesnosti plnění, složení dozáže a době od degoržování do prodeje.

Tradiční metoda má přesný význam

Evropská pravidla dovolují označení tradiční metoda u vymezených šumivých vín, která podstoupila druhotné alkoholové kvašení v lahvi, zůstala nepřetržitě nejméně devět měsíců na kalech a byla od nich oddělena degoržováním.

Champagne je chráněné označení původu. Stejný sled kroků používají vinaři i v jiných regionech a zemích, včetně Česka.

Jinou cestou k bublinám je pét-nat. V lahvi se při něm dokončuje první alkoholové kvašení.