
Ročník na etiketě počítá čas od sklizně. Další vývoj zaznamenává každá lahev sama: podle množství kyslíku při plnění, použitého uzávěru, teploty i podmínek přepravy. Dvě lahve stejného vína proto mohou po letech chutnat odlišně.
V lahvi pokračují chemické reakce
Do lahve se s vínem dostane rozpuštěný kyslík a další zůstane v prostoru pod uzávěrem. Část kyslíku může později projít uzávěrem. Oxid siřičitý se postupně spotřebovává a ve víně dál probíhají oxidační, redukční, hydrolytické a kondenzační reakce.
Ovocné estery se mohou rozkládat, jiné vonné látky vznikají z dosud nevonných prekurzorů a některé sloučeniny se navzájem vážou. Ryzlink může například během zrání vytvářet více TDN, látky spojované s petrolejovým tónem. Každá skupina vůní se vyvíjí vlastním mechanismem a tempem, takže se pod označením zralé víno skrývá mnoho různých aromatických proměn.
Červené víno mění barvu i hmat
Volné antokyany, které barví mladé červené víno, postupně ubývají. Část se váže s tříslovinami a dalšími látkami do stabilnějších pigmentů. Fialové odstíny se posouvají k rubínovým a cihlovým, zatímco některé velké komplexy mohou skončit v sedimentu.
Třísloviny se současně štěpí, spojují a reagují s pigmenty. Vjem svíravosti proto může polevit. Jeho vývoj určují stavba tříslovin, pH, alkohol, polysacharidy a další složky konkrétního vína. Část vzniklých komplexů nakonec skončí v sedimentu.
Uzávěr nastavuje přístup kyslíku
Pro první měsíce je důležitý celkový kyslík v balení: kyslík rozpuštěný ve víně, uzavřený v prostoru nad vínem a zachycený v uzávěru. V dalších letech přibývá význam rychlosti, s jakou kyslík prochází uzávěrem. Tato vlastnost se označuje OTR.
Vysoký OTR urychluje ztrátu ovocnosti, pokles volného SO₂, hnědnutí a vznik oxidačních tónů. Velmi nízký OTR dobře drží čerstvé ovocné aroma a u vín s vhodnými prekurzory může současně podpořit reduktivní pachy. Přírodní korek, technický korek a různé vložky šroubových uzávěrů se liší propustností i variabilitou mezi jednotlivými kusy.
Teplo posouvá hodiny dopředu
Ve studii jednoho Ryzlinku se během dvou let porovnávalo skladování kolem 15 a 25 °C. Teplota ovlivnila vývoj primárních a fermentačních aromat, barvy i sirných látek výrazněji než ostatní sledované proměnné. Vína uložená v teple s nízkým obsahem SO₂ působila oxidovaněji už po šesti měsících.
Velikost rozdílu se u dalších vín mění podle jejich složení a ochrany při lahvování. Ve sklepě běží vývoj pomaleji než v teplém pokoji. Dlouhému uložení prospívá stabilní chladnější teplota, tma a ochrana před prudkým zahříváním při dopravě.
Co dává vínu prostor zrát
Schopnost zrát vychází ze složení hotového vína a ze způsobu jeho nalahvování. Kyseliny, cukr, alkohol, fenolické látky a ochrana před oxidací společně určují, zda má víno prostor pro pomalý vývoj. Stejně důležité jsou uzávěr a následné skladování.
Ideální období k pití se proto odhaduje jako rozpětí. Některé lahve během něj získají nové vrstvy vůně a jemnější texturu, jiné ztratí ovoce dřív, než nabídnou zajímavý zralý projev.