
Pét-nat vzniká dokončením prvního kvašení v uzavřené lahvi. Vinař do ní stočí víno, ve kterém ještě zbývá část neprokvašeného cukru. Kvasinky pokračují v práci a vznikající oxid uhličitý už nemůže volně unikat. Rozpouští se ve víně a po otevření ho vidíme jako bubliny.
Název je zkratkou francouzského pétillant naturel. Tento způsob výroby se označuje také jako ancestrální metoda. Lahev bývá uzavřená korunkou a může v ní zůstat sediment, obojí ale najdeme i u jiných šumivých vín.
Nejdřív vznikne víno, potom se zachytí plyn
Pét-nat může být bílý, růžový, červený i oranžový. Hrozny se nejprve zpracují podle zamýšleného stylu: pro bílé se obvykle lisují před kvašením, pro rosé získá mošt trochu barvy ze slupek. U červeného nebo oranžového zůstávají slupky při kvašení déle.
V nádobě se rozběhne kvašení a oxid uhličitý zatím uniká. Než kvasinky spotřebují všechen cukr, vinař víno nalahvuje. Někdy kvašení na čas zpomalí chlazením, aby mohl víno připravit a stočit, a v lahvi ho nechá znovu pokračovat.
Na okamžiku lahvování záleží
Množství zbývajícího cukru ovlivní, kolik dalšího plynu se vytvoří. Vinař proto měří cukr, sleduje aktivitu kvasinek a počítá s dalším růstem tlaku. Příliš málo cukru nebo zastavené kvašení může znamenat slabší perlení, příliš mnoho prokvašeného cukru zase nadměrný tlak.
Používají se proto lahve a uzávěry určené pro tlakové víno. I po stočení vinař sleduje, zda kvašení postupuje tak, jak zamýšlel.
Rozdíl proti tradičnímu sektu
Při tradiční metodě nejprve vznikne suché základní víno. Vinař do něj přidá cukr a kvasinky a zahájí nové, druhé kvašení v lahvi. U pét-natu se v lahvi dokončuje původní kvašení s cukrem z hroznů.
V obou případech tedy plyn vytvářejí kvasinky. Rozdíl spočívá v tom, v jaké chvíli se víno lahvuje a z jakého cukru perlení vzniká. Také tradiční sekt bývá během výroby uzavřený korunkou, než dostane konečný uzávěr.
Co se stane s kvasinkami
Po kvašení se kvasinky usadí. Vinař je může v lahvi ponechat, jako to u svého pét-natu popisuje moravské Bidule. Může je ale také odstranit degoržováním: sediment soustředí k hrdlu a při krátkém otevření ho tlak vytlačí ven. Lahev pak doplní a znovu uzavře.
Pét-nat proto může být zakalený i čirý. Kvasničné kaly navíc během zrání ovlivňují vůni a texturu. Ponechaný sediment ale sám neprozradí sladkost. Některý pét-nat dokvasí do sucha, v jiném část cukru zůstane. Ani název neurčuje, zda vinař přidal oxid siřičitý.
Otevření a nalévání
Lahev před otevřením vychlaďte a netřeste s ní. Sediment i drobné krystalky mohou urychlit uvolňování plynu a víno pak snadno vypění. Otevírejte opatrně a hrdlo miřte od lidí.
Pokud chcete nalévat čirší víno, nechte lahev předem stát a usazeninu ponechte na dně. U poslední sklenice se pak můžete rozhodnout, zda přilijete i část sedimentu. Změní vzhled a může změnit i pocit vína v ústech.