Jak se vyrábí rosé

Rosé získává růžovou barvu krátkým kontaktem šťávy se slupkami modrých hroznů. Vzniká přímým lisováním, krátkou macerací i odpouštěním moštu metodou saignée. O sladkosti rozhoduje jiný krok než o odstínu.

Růžové víno se nalévá do sklenice proti tmavému pozadí
Foto: Benjamin Jauregui / Unsplash; ořez pro web. Zdroj · Licence

Rosé získává růžovou barvu ze slupek modrých hroznů. Šťáva s nimi zůstane jen krátce a potom obvykle kvasí samostatně, podobně jako u bílého vína. K lehce obarvenému moštu může vinař dojít několika způsoby.

Bledá nebo sytě malinová barva přitom neříká, kolik cukru bude v hotovém víně. Odstín vzniká při kontaktu se slupkami, sladkost se rozhoduje až podle průběhu kvašení.

Přímé lisování

Modré hrozny jdou do lisu bez předchozího naležení. Během lisování přejde ze slupek do vytékající šťávy část barvy. Vinař sleduje odstín i chuť a podle potřeby odděluje jednotlivé lisovací podíly.

Často tak vznikají světlejší růžová. I při přímém lisování se ale šťáva slupek dotýká; množství získané barvy ovlivňuje odrůda, zralost hroznů a práce s lisem.

Krátká macerace

Další možností je bobule narušit a nechat šťávu nějakou dobu se slupkami. U rosé se tento kontakt často počítá na hodiny. Jakmile má mošt požadovanou barvu a chuť, vinař ho oddělí a hrozny dolisuje.

Při maceraci se vedle barviv uvolňují i látky ovlivňující vůni, plnost a svíravost. Délka a teplota kontaktu proto mění víc než jen odstín. Ze stejné odrůdy může vzniknout lehké svěží rosé i růžové s výraznější stavbou.

Saignée neboli odpouštění moštu

Při metodě saignée vinař odpustí část už obarveného moštu z nádoby s modrými hrozny. Nechá ho kvasit zvlášť jako rosé. Ve zbývající nádobě se tím zvýší podíl slupek vůči šťávě a pokračuje výroba červeného.

Tento krok tedy ovlivní obě vína. Hrozny původně určené pro plné červené mohou být zralejší než ty, které vinař sklízí přímo na svěží rosé. Rozdíl se může projevit v kyselosti, alkoholu i celkové chuti růžového.

Kvašení a zrání

Po oddělení slupek vinař podle potřeby odkalí mošt a nechá pracovat kvasinky. Ty spotřebovávají cukr a vytvářejí alkohol i část aromatických látek. Když prokvasí převážná část cukru, vznikne suché víno; při větším zbytku bude sladší. Více vysvětluje článek o zbytkovém cukru.

Rosé může kvasit a zrát v nerezu, ale také v sudu. Ležení na jemných kalech může přidat plnost a změnit dotyk vína v ústech. Růžová barva tak zdaleka nepatří jen lehkým vínům k mladému pití.

Růžové Champagne může vzniknout i scelováním

Část růžového Champagne získává barvu přidáním červeného vína k bílým základním vínům při sestavování cuvée. Potom následuje druhé kvašení v lahvi. Jiné růžové Champagne vzniká macerací modrých hroznů. Smíchání bílého a červeného je tedy skutečný vinařský postup, běžné tiché rosé ale obvykle vzniká některou z výše popsaných cest.