
Vinař projde řádky ještě před vinobraním a část hroznů odstřihne. Může tím upravit zatížení keřů, odstranit pomaleji dozrávající hrozny nebo omezit shluky, které se navzájem dotýkají a hůř osychají. V běžné řeči se tomu říká zelená sklizeň, přesnější výraz pro částečný zásah je probírka hroznů.
Kdy může probírka něco změnit
Největší význam má u keřů, které nesou víc hroznů, než dokážou v daném ročníku vyzrát. Po odstřižení části úrody připadá na zbývající hrozny větší listová plocha. Výsledek závisí na odrůdě, síle růstu, počasí, termínu zásahu i na tom, kolik hroznů vinař ponechá.
Pozdní probírka může sloužit i k výběru. Vinař odstraní hrozny, které zaostávají ve vyzrávání, jsou poškozené nebo napadené hnilobou. To je jiná situace než plošné snižování výnosu podle předem daného čísla.
Samotná probírka kvalitu negarantuje. Pokusy citované Penn State ukazují, že u nepřetížených vinic se zlepšení složení hroznů nebo výsledného vína nemusí objevit. Užitečnější než údaj o nízkém výnosu je proto vysvětlení, proč vinař do porostu zasáhl a kdy.
Úřední zelená sklizeň znamená nulový výnos
Evropské předpisy používají pojem zelená sklizeň také pro podpůrné opatření, při kterém se na dotčené ploše odstraní všechny nezralé hrozny a výnos klesne na nulu. To se liší od částečné probírky, kterou vinaři popisují práci s násadou během sezony.
V popisu vína tedy hledejte konkrétní údaj: kolik hroznů zůstalo, v jaké fázi probírka proběhla a zda vinař vybíral podle zralosti nebo zdravotního stavu. Teprve z toho lze pochopit, co zásah ve vinici řešil.