
Polosuchý Ryzlink rýnský může působit svěže a napjatě, přestože obsahuje více cukru než jiné bílé víno. Část vysvětlení leží v kyselinách. Zbytkový cukr popisuje množství cukru v hotovém víně; sladkost je vjem, který při pití vzniká z jeho celkového složení.
Proč vinař nechá část cukru ve víně
Vinař může chtít víno s jemnou nasládlostí, plnějším pocitem v ústech nebo výrazně sladký styl. Cukr přidává chuťový i hmatový rozměr a jeho sladkost může vyvážit výraznou kyselost. Důvodem je zamýšlený výsledek ve sklence a chuť lidí, kterým je víno určené.
Při ochutnání sledujte, zda vedle sladkosti zůstává patrná kyselina a zda chuť pokračuje i po polknutí. Vyšší obsah cukru sám neurčuje, jak příjemně bude víno působit. Stejně tak suché označení neříká, zda vám bude jeho chuť vyhovovat.
Jak se kvašení zastaví
Při kvašení kvasinky přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý. Když vinař fermentaci přeruší před úplným prokvašením, ve víně zůstane část původního cukru z hroznů. Chlazení omezí činnost kvasinek; následné oddělení buněk a mikrobiologické zajištění chrání hotové víno před novým rozkvašením.
Sladkost se může upravit také přidáním sladicí složky, například hroznového moštu, v mezích pravidel pro dané víno. Samotný údaj o zbytkovém cukru neprozradí, kterou cestou vinař šel. Ptejte se, zda kvašení cíleně zastavil, nebo sladkost upravil později.
Víno s fermentovatelným cukrem vyžaduje pozornost i při lahvování. Pokud v něm zůstanou životaschopné kvasinky, mohou cukr znovu spotřebovávat. Proto patří k rozhodnutí o sladkosti také kontrola stability a podle potřeby sterilní filtrace.
Co znamená suché a polosuché
U tichého vína se v evropském označování počítá také s celkovým obsahem kyselin:
- Suché: nejvýše 4 g/l cukru, případně až 9 g/l, jestliže cukr převyšuje celkové kyseliny nejvýše o 2 g/l.
- Polosuché: nad hranicí suchého, nejvýše 12 g/l, případně až 18 g/l, jestliže cukr převyšuje celkové kyseliny nejvýše o 10 g/l.
- Polosladké: nad hranicí polosuchého až do 45 g/l.
- Sladké: nejméně 45 g/l. Na společné hranici se pro etiketu volí jediný výraz.
Například 8 g/l cukru spolu s nejméně 6 g/l celkových kyselin dovoluje označení suché. Suché víno tedy může obsahovat měřitelný cukr. U sektu mají výrazy jako brut, extra dry a demi-sec vlastní hranice; s tabulkou tichých vín je nezaměňujte.
Sladkost má místo i za hranicemi
V Německu potkáte označení halbtrocken pro polosuchá vína a feinherb, které nemá vlastní právně vymezenou hranici cukru. Ve francouzském Vouvray se Chenin blanc vyrábí jako suché sec, polosuché demi-sec i sladší moelleux. Víno s ponechaným cukrem tak patří k více zavedeným stylům.
Česká etiketa ho může zviditelnit už povinným údajem o sladkosti: u tichých vín s chráněným označením původu z ČR ho český zákon vyžaduje. Ve světě se navíc liší slovník, místní pravidla i styl nabízených vín. Když porovnáváte moravské polosuché víno se zahraniční lahví, podívejte se na konkrétní cukr, kyseliny a způsob výroby. Samotná země původu o těchto číslech nerozhodne.