Rulandské modré a Pinot Noir jsou dvě jména pro stejnou odrůdu. V Německu ji najdete jako Spätburgunder, v Itálii jako Pinot Nero. Pochází z Burgundska, ale dobře se jí daří i v dalších mírných vinařských oblastech. U nás má své místo v Čechách i na Moravě, od lehčích ovocných vín až po červená určená k delšímu zrání.
Jak chutná
Mladý Pinot nabízí červené ovoce, květy a koření. Lehčí verze může být šťavnatá a výborná lehce vychlazená. Zralejší hrozny dávají spíš tmavší třešeň a plnější chuť. S časem se mohou objevit tóny čaje, listí, hub nebo podrostu.
Barva bývá světlejší než u Cabernetu Sauvignon a tříslovina zpravidla jemnější. Samotná sytost barvy ale neřekne, jak plné nebo dlouhověké víno je. Při ochutnání sledujte, zda ovoce doplňuje příjemná kyselina a zda tříslovina v závěru ústa příliš nevysušuje.
Česká mapa
Největší plocha je na Velkopavlovicku, následuje Mikulovsko. Významné výsadby má i Litoměřická a Mělnická podoblast. Pinot proto umožňuje porovnat červená z obou našich vinařských oblastí. V žalhostické trati Pod Radobýlem má největší jednotlivou odrůdovou výměru.
Raší časně, takže mu mohou uškodit jarní mrazy. Na podzim zase záleží na zdraví hroznů: tenká slupka a husté uspořádání bobulí zvyšují riziko hniloby. V teplém ročníku je třeba hlídat rychlé dozrávání a úbytek kyselin. Podobné otázky řeší pěstitelé v Burgundsku i Německu. Také v Česku záleží na konkrétní poloze a průběhu ročníku. Označení český nebo moravský samo o sobě styl neurčí.
Co mění klon
Klon je vegetativně množený výběr v rámci stejné odrůdy. U Pinotu se jednotlivé klony liší výnosem, velikostí bobulí, hustotou hroznu i vlastnostmi vína. Z burgundských selekcí se můžete setkat například s čísly 115, 667 nebo 777. Německé šlechtění nabízí také selekce s řidšími hrozny. Bobule se v nich méně tlačí na sebe, což může omezit hnilobu ve vlhkém závěru sezony.
Rozdělení na burgundské a německé klony je ale příliš hrubé, pokud z něj chcete odvodit chuť lahve. I v jedné skupině jsou různé selekce a vinař může více klonů spojovat. Na degustaci se proto vyplatí zeptat na konkrétní klon a důvod jeho výsadby. Údaj o klonu doplňuje polohu, stáří keřů a způsob zpracování; sám o sobě není hodnocením kvality.
Celé hrozny, macerace a sud
Při kvašení se ze slupek uvolňuje barva, aromatické látky a třísloviny, další třísloviny pocházejí ze semen. Výsledek ovlivňuje délka a teplota macerace i to, jak často vinař promíchává slupky s moštem. Delší macerace proto nemusí automaticky znamenat těžší nebo lepší Pinot.
Část hroznů může kvasit celá, včetně třapin. Postup se označuje jako whole bunch nebo whole cluster. Může změnit ovocnou vůni, přidat kořenitost i tříslovinu; při nevhodném materiálu nebo přílišné extrakci také zelené tóny a svíravost. Pro posouzení lahve je užitečné znát podíl celých hroznů, ne jen informaci, že je vinař použil.
Sud přidává další rozdíl. Starší sud může doprovázet zrání bez výrazné vůně dřeva, nový barrique často přináší toastové a kořenité tóny. U jemnějšího Pinotu mohou tyto vůně snadno převládnout nad ovocem. Ptejte se proto i na stáří sudů a dobu zrání.
Jak vybírat a párovat
K paštice, lososu nebo pečenému kuřeti zvolte lehčí ovocný styl. Ke kachně, houbám a telecímu můžete zkusit plnější Pinot nebo víno s několika lety zrání. Starší lahev podávejte ve větší sklenici; před dekantací ji ochutnejte, protože jemná vůně se po provzdušnění může rychle měnit.
Pro archivaci vybírejte podle zkušenosti s konkrétním vinařem a vínem. U mladého ovocného Pinotu se nebojte lehkého vychlazení.




































