Úlehle a Frejunky můžete znát z etiket vín z Velkých Bílovic. Obě polohy dnes patří do Nové hory, stejně jako někdejší Nové hory a Pod Novýma horama. Starší jména mezi vinaři přežila a dál pojmenovávají menší kusy zdejší krajiny.
Čtyři jména, stovky vinohradů
Nová hora zabírá přibližně 214 hektarů. Dlouhé pásy vinic se tu střídají s menšími výsadbami, které leží na různých stranách svahů. Převládá jihozápad, část vinohradů se ale obrací k jihu nebo jihovýchodu. Rozloha je tak velká, že se pod jedním názvem potkávají stovky výsadeb.
Nejnižší místa leží kolem 169 metrů nad mořem, nejvyšší dosahují 262 metrů. Přes téměř stometrový rozdíl bývá stoupání pozvolné. Prudší úseky mezi mírnými svahy uvidíte v reliéfu níže. Také půda se proměňuje: některé vinice mají černozem, jiné hlinitopísčitou zem.
Při procházce po Bílovicích nebo rozhovoru ve sklepě narazíte i na Přední horu a Zadní horu. Spolu s Novou horou tvoří trojici názvů, podle kterých se dá ve zdejších vinicích dobře zorientovat. Uvnitř Nové hory se pak zeptejte právě na Úlehle nebo Frejunky.
Bílé i červené
Nejvíce místa ve výsadbách mají Veltlínské zelené a Müller Thurgau. Rostou tu také Rulandské šedé, Tramín červený, Sauvignon a pro červená vína Rulandské modré.
Tramín z Nové hory má u Skoupila suchou i sladkou podobu. S Rulandským modrým se tu setkáte u více vinařů, mimo jiné také u Vladimíra Tetura. Bílá vína mají ve výsadbách převahu, červené odrůdy ale k Nové hoře patří také.
Frejunky na etiketě
Na Skoupilově Rulandském modrém se objevuje užší označení Frejúnky. Staré místní jméno tak říká, z které části Nové hory hrozny pocházejí. Podobně se v názvech vín uchovaly Úlehle, i když v úřední mapě tvoří obě polohy součást jedné velké trati.
Bílovické tratě si před návštěvou sklepa můžete prohlédnout v místní apelační mapě. Zvlášť u Nové hory se hodí mít po ruce i její starší názvy. Při ochutnávce pak vinař může ukázat svůj vinohrad mnohem přesněji než jen na velkou plochu nad obcí.








































