Tmavá sklenička Neronetu nemusí znamenat mohutné, svíravé víno. Tato barvířka má zbarvenou i dužninu, takže mošt získává barvu už při lisování. Pro chuť je podstatné, co se s hrozny dělo před ním.
Barva uvnitř bobule
Neronet vznikl na Moravě křížením (Svatovavřinecké × Modrý Portugal) × Alibernet. Do odrůdové knihy byl zapsán v roce 1991. Malé modročerné bobule mají silně zbarvenou dužninu; právě to vysvětluje označení barvířka.
Dvě cesty od hroznu k vínu
Jednou možností je nechat odzrněné hrozny jen několik hodin naležet, vylisovat je a dál kvasit samotný barevný mošt. Vinař tak může získat červené víno s jemnější tříslovinou. Druhou cestou je macerace a kvašení na slupkách, při kterém se ze slupek a semen uvolňuje další tříslovina.
Při porovnání dvou lahví se proto ptejte na délku kontaktu se slupkami. Výrazná barva sama neřekne, jak pevné bude víno v ústech, ani jak dlouho ho máte uložit.
Dozrávání a práce ve vinici
Úřední popis řadí Neronet mezi středně rané až pozdní odrůdy s plnou zralostí od začátku října. Hrozny jsou středně husté až husté. Podmínky konkrétní polohy, ročník a zdravotní stav rozhodnou, kdy bude sklizeň dávat smysl. Odrůdu nepovažujte za automaticky odolnou náhradu ostatních modrých odrůd.
Samostatně i v cuvée
Neronet může ve vůni připomínat černý rybíz nebo višňový kompot. Uplatňuje se také v cuvée, kde přispívá barvou a podle zpracování i tříslovinou. Konkrétním příkladem je Neronet/Blauburger 2024 z Ampelosu: suché víno z tratě Nad sklepy ve Vrbovci s uvedenými 12 % alkoholu. Tento údaj patří dané lahvi, nikoli celé odrůdě.
Jak vybrat první lahev
Pro mladé pití hledejte jemnější zpracování s kratším kontaktem se slupkami. Pokud vás zajímá pevnější červené, ptejte se na maceraci a zrání. Porovnat obě podoby u stejného vinaře vám o Neronetu řekne víc než samotný odstín vína. K jídlu lze začít těstovinami nebo jednoduše upraveným masem a sledovat, zda tříslovina chuť jídla doplňuje.




